Z lavic rovnou do přírody: Jak druháci vyměnili sešity za rybník a řeku

Učení nemusí probíhat jen mezi čtyřmi stěnami a za doprovodu zvonění na přestávku. Že se ty nejzajímavější věci často dozvíme přímo v terénu, se uprostřed tohoto týdne přesvědčili naši druháci. Ve středu a ve čtvrtek totiž nechali učebnice ve škole a vyrazili za poznáním do přírody. 

Výuka venku má pro děti obrovský význam. Rozvíjí jejich představivost, podporuje kritické myšlení a probouzí přirozenou zvídavost. Když si děti mohou na věci samy sáhnout, vidět je na vlastní oči a zažít je v reálném kontextu, získávají trvalé znalosti. Kromě vědomostí z prvouky navíc pobyt na čerstvém vzduchu prospívá jejich fyzickému zdraví a pomáhá jim lépe se soustředit. V neposlední řadě se v neformálním prostředí přirozeně upevňují sociální vazby – děti se učí spolupracovat, pomáhat si a komunikovat úplně jinak než v lavicích. 

Středeční program nás zavedl k Boroveckým rybníkům. Naším hlavním cílem bylo prozkoumat vodní ekosystém a vše, co k němu patří. Žáci se proměnili v malé badatele a v rámci venkovního učení plnili celou řadu různorodých aktivit a úkolů. Hledali stopy života kolem vody, určovali rostliny a ryby. Korunou celého dopoledne pak bylo setkání s labutí rodinou, která nám dělala nádhernou společnost a umožnila dětem sledovat chování těchto majestátních ptáků z bezprostřední blízkosti. 

Ve čtvrtek jsme se vydali opačným směrem – naše kroky vedly na Orinoko kolem řeky Lubiny. Tento den byl zasvěcen vnímání přírody všemi smysly. Učili jsme se naslouchat šumění vody, zpěvu ptáků i zvukům lesa a pozorovali jsme, jak se krajina kolem nás s přicházejícím podzimem proměňuje. Cesta podél řeky nám však přinesla ještě jeden důležitý moment: ze všeho nejvíce jsme si během společného putování utužili kamarádské vztahy. Smích, společná svačina a vzájemná pomoc při plnění úkolů ukázaly, že třídní kolektiv je skvělá parta. 

Dva dny v přírodních učebnách nám jasně potvrdily, že učení venku má smysl. Děti se vrátily sice možná unavené, ale plné dojmů, nových poznatků a s úsměvem na tváři. A to je pro nás ta největší odměna. 

Třídní učitelka Michaela Mendeová, děti II. B